Berlín

Kultura

Berlín je jedním z mála měst, které má tři objekty mezi světovým dědictvím UNESCO. Kromě slavného muzejního ostrova a pruských paláců a zahrad patří mezi ně také berlínské modernistické sídliště. Navíc německé hlavní město získalo titul Město designu UNESCO, a je proto součástí sítě kreativních měst UNESCO.

Berlín je jediné město na světě, které má tři aktivní operní domy. Deutsche Oper, Staatsoper Unter den Linden a Komische Oper nabízejí svým divákům více než 4 400 míst. V Berlíně je také více než 150 divadel a živých představení všech žánrů.

Berlín je jediné evropské město, které má více muzeí než deštivých dnů. V průměru je zde ročně 99 deštivých dnů a zároveň přibližně 170 muzeí. V roce 2017 navštívila berlínská muzea a památky 16,5 milionu návštěvníků.

Gemäldegalerie (galerie portrétů) v Kulturforu, která byla otevřena v roce 1998, spojuje sbírky Bodeho muzea (v bývalém východním Berlíně) a Gemäldegalerie v Dahlemu (v bývalém západním Berlíně), které byly odděleny, když bylo město rozděleno.

Berlín má s přibližně 300 galeriemi klasického modernismu a současného umění největší galerijní scénu v Evropě.

V centru Berlína bylo zřízeno největší univerzální muzeum na světě. Renovace a přestavba za 1,5 miliardy EUR na ostrově Museum s pěti monumentálními budovami, které jsou od roku 1999 zapsány na seznamu světového dědictví UNESCO, je nejambicióznějším kulturním projektem ve Spolkové republice Německo. Alte Nationalgalerie (Stará národní galerie), Bode Museum, Altes Museum (Staré muzeum) a Neues Museum (Nové muzeum) se světoznámou bustou Nefertiti již byly zrekonstruovány.

Podle modelu pařížského Louvru , Ermitáže v Petrohradu a Britského muzea v Londýně budou čtyři budovy na ostrově Museum propojeny podzemní promenádou.

Muzeum Pergamon je z velké části během své rekonstrukce otevřené. Výjimkou je samotný oltář Pergamon. Od listopadu 2018 však bylo návštěvníkům zpřístupněno 80 mistrovských děl z Pergamonu a 360 ° panorama starožitného města Yadegar Asisi, v dočasné výstavní budově Das Panorama muzea Pergamon naproti Bode muzeu.

Ústřední budova berlínského muzejního ostrova, která byla dokončena v roce 2018 a bude zpřístupněna veřejnosti v létě 2019, byla pojmenována po patronu umění Jamesi Simonovi. Muzeum Neues mu tímto děkuje za slavnou bustu Nefertiti.

Židovské muzeum od svého otevření dne 13. září 2001 přilákalo na své výstavy ročně zhruba 700 000 návštěvníků. To je třikrát více, než se původně očekávalo. Budova byla navržena Danielem Libeskindem a jeho tvar připomíná zničenou Davidovu hvězdu. Je to jeden z nejdůležitějších příkladů současné architektury.

Kromě světově proslulých sbírek má Berlín také neobvyklejší muzea, jako je Lippenstift muzeum (muzeum rtěnky), Schwules muzeum (muzeum gayů), Hanf muzeum (muzeum konopí) a Urban Nation, muzeum pro městské současné umění.

Největší čínská zahrada v Evropě se nachází v Berlíně. Je součástí zábavního parku Marzahn a má soubor deseti „zahrad světa“. Návštěvníci se mohou zúčastnit čajového obřadu v japonské zahradě. K dispozici jsou také balijské, korejské a blízkovýchodní zahrady, italská renesanční zahrada, keřová zahrada, křesťanská zahrada, anglická zahradní krajina a bludiště. Zahrady světa byly jednou z hlavních výstavních oblastí během Mezinárodní zahradní výstavy (IGA) v Berlíně v roce 2017.

Berlínské památky – například televizní věž, Braniborská brána, berlínská katedrála, sloup vítězství a mnoho dalších budov – se objevují jednou ročně ve zcela jiném světle. Na každoročních událostech Berlin Illuminated a na festivalu světel, které se konají v říjnu, se transformují na obrovské projekční plochy pro originální světelné instalace.

Silvestrovská párty mezi sloupem Vítězství a Braniborskou bránou má nyní kultovní status a na přelomu roku přiláká událost asi milion návštěvníků z celého světa.

Berlínské hřbitovy jsou často upravené jako parky a mnoho z nich stojí za to navštívit. Židovský hřbitov v Berlíně-Weißensee má přes 115 000 hrobů a je největším dochovaným židovským hřbitovem v Evropě. Za návštěvu stojí zejména hřbitov Dorotheenstadt na Chausseestraße, kde jsou pochováni Brecht, Weigel, Fichte, Hegel a Schinkel. Hroby Felixe Mendelssohna Bartholdyho, Adelberta von Chamisso a Carla von Siemens se nacházejí na hřbitově u Hallesches Tor. Bratři Grimmové a Rio Reiser jsou pohřbeni na hřbitově Alter St.-Matthäus-Kirchhof v Schönebergu.

Berlinale, jeden z nejoblíbenějších filmových festivalů v Evropě, bude mít v roce 2021 již 70 let. Berlín se odlišuje od ostatních filmových festivalů velkou účastí široké veřejnosti. V roce 2018 si asi 100 000 milovníků filmu z Německa a ze zahraničí zakoupilo 334 000 vstupenek do kina.

Cestovní ruch

Berlín je německé město číslo jedna. V roce 2017 cestovalo do Berlína téměř třináct milionů návštěvníků. Ve statisticky sledovaném ubytování strávili 31,1 milionu nocí.

V průměru pobývá každý den v Berlíně téměř 500 000 hostů. To odpovídá přibližně počtu obyvatel Norimberku. Každý rok tráví návštěvníci v Berlíně 178,4 milionů dní.

Berlín pořádá každý březen největší veletrh cestovního ruchu (ITB). Existují také další světové veletrhy, jako je Mezinárodní zelený týden v lednu. Jedná se o největší a nejdůležitější veletrh na světě pro potravinářský, zemědělský a zahradnický průmysl. Mezinárodní rozhlasová výstava Berlín (IFA) v září je předním veletrhem spotřební elektroniky a domácích spotřebičů. Letecká výstava ILA v Berlíně je jednou z nejdůležitějších leteckých výstav na světě. Koná se každý sudý rok na začátku léta.

Na konci roku 2017 bylo v Berlíně zaregistrováno 779 ubytovacích zařízení se 143 272 lůžky.

V Berlíně se každý den v průměru koná 1 500 akcí.

Život v Berlíně

Město mělo nejvyšší počet obyvatel v roce 1942. V té době žilo v Berlíně 4 478 102 lidí. Dnes jich je více než 3,7 milionu.

Berlín je nejvíce multikulturní město v Německu. Z přibližně 3,7 milionu obyvatel má 725 500 cizí cestovní pas. Ve městě žijí lidé ze 190 zemí, z toho kolem 57 000 Poláků a 98 000 Turků.

V Berlíně žije asi 80 000 veganů. Kromě přibližně 90 veganských restaurací, kaváren a zmrzlinových salonků existují také supermarkety, které prodávají pouze produkty bez masa, veganské řeznictví a dokonce i veganský sex shop.

Berlínský dialekt byl zvláště ovlivněn Huguenoty z konce 17. století. Některá slova mají francouzský původ: Budike (hospoda nebo obchod), Boulette (karbanátek), Roulade (masová roláda) a Destille (hospoda). Ale i jiné jazykovy zanechaly slyšitelné stopy, například hebrejština, ve výrazech jako Malochen (tvrdá práce), Schlamassel (neštěstí) a Moos (peníze).

Berlíňané jsou oddaní milovníci psů. Na konci roku 2017 bylo ve městě zaregistrováno více než 105 000 psů.

Architektura

Galerie East Side je nejdelší uměleckou galerií pod širým nebem na světě a v délce 1 316 metrů je také nejdelší dochovanou částí berlínské zdi. V roce 1990 pokrylo část zdi 118 umělců z 21 zemí pomocí 106 uměleckých děl. Mnoho umělců se v roce 2009 vrátilo do Berlína, aby obnovilo svá umělecká díla. V dubnu 2014 umělci, berlíňané a návštěvníci města odstranili graffiti z nástěnných maleb (které jsou uvedeny v seznamu historických děl) během komunální očistné kampaně.

Berlínská televizní věž, ve výšce 368 metrů, je nejvyšší budovou v Německu.

Berlín se svými 2 100 mosty, z nichž 564 překlenuje vodu, snadno porazí i Benátky. Nejstarším mostem je Jungfernbrücke, postavený v roce 1798 a je do značné míry zachován v původní podobě.

Flóra a fauna

Berlín není jen největším, ale také nejzelenějším městem v Německu. Zhruba 30 procent z celkových 892 km2 jsou zelené plochy a lesy. Ulice jsou lemovány asi 440 000 stromy. 2 500 parků a zeleně nabízí obyvatelům a návštěvníkům Berlína prostor k odpočinku a relaxaci. Ve městě je dále více než 71 000 zahrad.

V důsledku bývalého rozdělení města má Berlín dvě zoologické zahrady: Tierpark Berlin na Friedrichsfelde a Zoologischer Garten. Společně s více než 29 000 zvířaty vlastní populaci, která nemá nikde jinde na světě konkurenci co se rozmanitosti a vzácnosti týče. Berlínská zoologická zahrada byla založena před 175 lety a je nejstarší dochovanou zoologickou zahradou v Německu, třetí nejstarší v Evropě a také zoologickou zahradou s nejrůznějšími druhy na světě. Sousední akvárium také získalo vyznamenání mezi největšími na světě.

Nejvyšší strom v Berlíně je evropský modřín, který byl vysazen v Tegelském lese v roce 1795. Během staletí dosáhl výšky 45 metrů. Nejstarší strom je také v Tegel, 900 let starý anglický dub. Je vysoký 26 metrů a obvod jeho kmene je 6,65 metrů.

Podél bulváru Unter den Linden v Berlíně najdete pět různých druhů lípy.

Největším jezerem ve městě je Großer Müggelsee, který má rozlohu téměř 7,4 km2. Nejmenší jezero, Pechsee v lese Grunewald, se rozkládá na ploše pouze 3 000 metrů čtverečních.

Doprava

Berliner Verkehrsbetriebe (berlínská přepravní společnost – MHD) přepravila v roce 2017 kolem 1,2 miliardy cestujících. Z toho 563 milionů pod zemí, 197 milionů cestovalo tramvají a 442 milionů jelo autobusy nebo trajekty.

V berlínské městské oblasti je více než 180 kilometrů splavných vodních cest. Spree je s délkou 45 kilometrů nejdelší řekou ve městě a kanál Teltow je nejdelším kanálem v délce 29 kilometrů.

Existuje také pět trajektů v síti Berliner Verkehrsbetriebe (berlínská přepravní společnost – MHD). Jeden z nich pluje po celý rok z vlakového nádraží Wannsee do Alt-Kladow, další pluje z Müggelheimu do Rahnsdorfu v teplejších měsících roku.

Nejdelší trajektová trasa v Berlíně, F10, vede přes Großer Wannsee (Velké jezero Wannsee). Cesta je dlouhá 4,4 km.

Veřejná silniční síť německého hlavního města je dlouhá 5 452 kilometrů.

Obrazně řečeno, všechna vozidla Berliner Verkehrsbetriebe objedou planetu 316krát denně. Metro pokrývá 2,56 miliard kilometrů ročně, autobusy 1,47 miliard kilometrů a tramvaje 606 milionů kilometrů. To odpovídá 115 500 cest ročně okolo celého světa,

V okruhu 500 metrů vždy najdete zastávku veřejné dopravy.

Stravování

Berlínský Kaufhaus des Westens, založený v roce 1907 a spíše známý jako KaDeWe, je největší obchodní dům v kontinentální Evropě. V šesti podlažích je prodejní plocha 60 000 metrů čtverečních což odpovídá osmi fotbalovým hřištím. 64 eskalátorů a 26 výtahů přepravuje denně přes 50 000 návštěvníků, z nichž 40% jsou turisté. Gourmet food department zná snad každý. Rozkládá se na ploše 7 000 metrů čtverečních, nabízí přibližně 34 000 různých produktů a je největším potravinovým oddělením v Evropě.

Nejstarší berlínská hospoda je stará téměř 400 let a stále funguje. Zur letzten Instanz se nachází na Waisenstraße od roku 1621, kdysi byl hostem Napoleon a i nyní jej hojně navštěvují ​​celebrity.

Na střeše německého Bundestagu je restaurace. Je to jediná restaurace na světě, která se nachází v parlamentní budově přístupné veřejnosti. Je však vyžadována předběžná registrace.

V Berlíně je více obchodů s dönery než v Istanbulu, celkem 1 600 a denně prodávají kolem 400 000 dönerů. Podle legendy byl döner ve své nejznámější a nejoblíbenější podobě (kousky masa z rožně podávané se salátem a omáčkou v plochém chlebu) vynalezen v Berlíně začátkem 70. let. Vlastníci jsou však dva restaurátoři – Kadim Numan a Mehmet Aygün.

Nejslavnější pekařskou pochoutkou v Berlíně je kobliha plněná marmeládou. Je známá po celém Německu jako Berliner, pouze v Berlíně byste marně hledali tuto položku pod tímto jménem. To proto, že se zde jednoduše nazývá Pfannkuchen (palačinka). A to, co se jinde v Německu nazývá Pfannkuchen (skutečná palačinka), se v Berlíně nazývá Eierkuchen (vaječný koláč).

Mezinárodní berlínský pivní festival je držitelem rekordu. Rozkládá se 2,2 km na Karl-Marx-Allee a je „nejdelší pivní zahrádkou na světě“. Více než 350 pivovarů z 90 zemí nabízí 2 400 pivních specialit na úseku mezi Straußberger Platz a Frankfurter Tor.

Staletá tradice vinařství byla v posledních několika desetiletích znovu v Berlíně obnovena. Z 10 vinic v městské oblasti je nejznámější vinice v Kreuzbergu, ale hrozny se pěstují také ve Wilmersdorfu, Schönebergu, Mitte, Neuköllnu a Prenzlauer Bergu. Největší vinice je velká přibližně 5 000 metrů čtverečních a nachází se v Britzu v okrese Neukölln. Nejsevernější vinice se nachází v Humboldthainu v oblasti Gesundbrunnen.

Berlín má vlastní speciální pivo. Berliner Weiße je temperamentní, mírně hořké pivo, které se vyrábí ze směsi sladu a ječmene a je fermentováno v lahvi. Podává se s malinovým nebo woodruff sirupem, je to osvěžující letní nápoj.

Zábavná fakta

Mezinárodní nouzový signál SOS byl dohodnut na Světové radiokomunikační konferenci v Berlíně v roce 1906.

Berlínský fotbalový klub Hertha BSC, který byl založen v roce 1892, byl pojmenován podle výletní lodi, kterou jeden ze spoluzakladatelů podnikl výlet se svým otcem.

Napoleon ukradl čtyřspřeží na vrcholu Braniborské brány a odvezl jej do Francie v roce 1806. Tam přenesl berlínskou památku jako symbol svého vítězství nad Pruskem v bitvě u Jena-Auerstedt. Do Berlína byla památka přivezena po vítězství evropských spojenců nad Napoleonem v roce 1814. Navzdory pověstem o opaku, quadriga vždy směřovala na východ – k starému městu Berlín.

Mnoho názvů ve městě má svůj původ v dobách pruských králů. Patří mezi ně Friedrichstadt a Friedrichstraße, Friedrichstadt-Palast a Friedrichswerder, Friedrichshain, Friedrichsfelde, Friedrichshagen, Wilhelmstraße a Wilhelmshagen.

Nejdelší ulicí ve městě je Adlergestell, která se táhne 11,9 km od Adlershofu po Schmöckwitz. A nejkratší ulička je Eiergasse ve čtvrti Nikolai, která je dlouhá pouhých 16 metrů. Nejširší není Breite Straße, jak název napovídá „široká ulice“, ale Straße des 17. Juni, která je široká 85,2 metru.

V dávných dobách Berlín končil u Braniborské brány. Historické hranice města lze stále rozeznat v ulicích, jako jsou Wallstraße, Mauerstraße, Linienstraße a Palisadenstraße. Bývalé městské brány jsou nyní převážně zachovány ve formě názvů podzemních stanic – Schlesisches, Kottbusser, Hallesches a Oranienburger Tor.

Osm amerických prezidentů navštívilo Berlín od druhé světové války. Vystoupení Johna F. Kennedyho „Ich bin ein Berliner“ („Já jsem berlíňan“, 1963) a důrazné zvolání Ronalda Reagana „Pane Gorbačove, strhněte tuto zeď!“ (1987) jsou nezapomenutelné.

Berlínská městská hranice je 234 kilometrů dlouhá. Nejdelší úsek z východu na západ je 45 kilometrů a ze severu na jih 38 kilometrů.

První semafory v Evropě byly uvedeny do provozu na Potsdamer Platz v roce 1924. Dodnes zde lze obdivovat repliku semaforu. 

S rozlohou 892 km2 je Berlín téměř devětkrát větší než Paříž.

Čtyři Němci vytvořili Guinnessův světový rekord v listopadu 2014, kdy za pouhých 7 hodin, 33 minut a 15 sekund projeli všech 173 berlínských podzemních stanic.

Zdroj: https://about.visitberlin.de/